Víte co? Vlezte nám na záda. Tak reagoval na demonstraci pěti set důchodců počátkem dubna v Havířově ministr Julínek ústy mluvčího Cikrta. Na demonstraci jsem byl a slyšel jsem, co penzisté říkají. Slyšel jsem jejich obavy, viděl jak se se strachem v očích dívají na budoucnosti. Nejenom svou, na to mají příliš mnoho životních zkušeností, ale také budoucnost jejich dětí a vnoučat.
Lidé, kteří celý život aktivně přispívali do sociálního, zdravotního i daňového systému svou prací pro naši zem, jsou dnes, stejně jako občané v produktivním věku odsouzeni do role platičů ze každý, dámy jistě prominou, „prd“ ve zdravotnictví. Ministrova argumentace, že důchodci jsou dvoutřetinovými čerpateli lékařské péče zde nemůže nikdy obstát.
Bývaly léta, když pan ministr sedával ještě v plenkách a na nočníku a právě tito dvoutřetinoví čerpatelé zdravotní péče byli 100% přispěvateli do státního rozpočtu. Kdyby nebyl rozpočet oloupen o stamiliardy, které se rozdávaly na potkání během podivné manažerské privatizace, kdyby pravicové vlády neumožňovaly odčerpávání miliard korun do rukou tunelářů, jen proto, aby se rychle vytvořila „přirozená“ vrstva bohatých, kdyby dnešní pan prezident nerazil pravidlo, že žádné peníze pro něj nejsou čisté nebo špinavé, po poplatcích by dnes nikdo ani nevzechnul. Navíc poplatky problémy ve zdravotnictví nevyřeší. Lékařům v nemocnicích a ambulancích přinášejí spíše problémy - administrativní i morální.
Pacient má často pocit, že mu lékař za oněch 30 korun patří, ten však coby jakýkoli jiný zaměstnanec z této „zdravotní daně“ nemá ani floka. A i kdyby tyto poplatky chtěl jednotlivý lékař o své vůli nevybírat, jen se vystavuje postihu - ministr pojistil poslušnost hrozbou 50tisícové pokuty! S přihlédnutím ke úsilí modrých vyděračů privatizovat nemocnice a pojišťovny, jsou poplatky jen další trik, jak odčerpat penízky z kapes nás občaná a jak je přelít do těch „správných“ rukou. jen tak pro ilustraci, nejedná se o nikterak malý penízb - měsíčně je na těchto poplatcích vybráno bezmála 500 miliónů korun!!! Průmyslové podniky jsou již rozebrány a výhodně prodány zahraničním majitelům. Jedna z mála věcí, které lze ještě v naší zemi ukrást, je zdravotnictví. A hraje se o pěknou sumičku, bratru 220 miliard korun. A v tom jim přece pár důchodců nemůže bránit...
